Springe direkt zu Inhalt

8. březen 1940: Výnosy o Polácích

Výnosy o Polácích, vydané 8. března 1940, byly zaměřené na rasovou diskriminaci a vykořisťování polských nuceně nasazených.

V následující audioukázce vyprávějí dva pamětníci a jedna pamětnice z Polska, jak výnosy o Polácích ovlivnily jejich životy za druhé světové války. Kazimierz B. pracoval v továrně na letadla Henschel v Berlíně, Janina Halina G. u AEG v Hennigsdorfu, Karol S. v zahradnictví v Horním Slezsku (jazyk: polština s německými titulky).

8. březen 1940: Výnosy o Polácích. Ukázky z interview s Janinou Halinou G., Kazimierzem B. a Karolem S. Archiv „Nucená práce 1939-1945", délka 09:57 minut, koncepce a střih: Ewa Czerwiakowski, Cord Pagenstecher a Tobias Kilgus, © Freie Universität Berlin 2015

Fotografie a dokumenty:

V galerii najdete m.j. fotografie a dokumenty pamětníků/pamětnic. do galerie >>

Výnosy o Polácích

Během druhé světové války byly do Německa na nucenou práci zavlečeny téměř tři miliony lidí z Polska. Když Hlavní úřad říšské bezpečnosti Heinricha Himmlera vydal 8. března 1940 tzv. výnosy o Polácích, nacházel se v Německu téměř milion polských nuceně nasazených. Účelem nařízení bylo hospodářské vykořisťování a rasistické vyčlenění Poláků z německé "národní pospolitosti".

K tomu sloužilo povinné označení písmenem "P" na oděvu, první viditelná stigmatizace lidí v říši. Navíc přibyly zákazy. Polští nuceně nasazení nesměli opouštět přikázané místo pobytu, používat veřejnou dopravu, večer měli zákaz vycházení. Na některých místech dokonce nesměli procházet určitými ulicemi. Byly jim odepřeny návštěvy kostelů, restaurací, kin, divadel a kulturních akcí.

Přísné předpisy upravovaly pracovní podmínky. Polští nuceně nasazení dostávali méně jídla než Němci a ostatní cizinci. Z jejich malých mezd se strhávala zvláštní daň. Nespadali pod trestní soudnictví, ale přímo pod gestapo. Bez konkrétního důvodu mohli být potrestáni internací v tzv. pracovně-výchovném táboře.

Všechny osobní kontakty mezi Němci a Poláky byly zakázány. Intimní vztahy končily pro ženy z Polska často uvězněním v koncentračním táboře, pro muže dokonce trestem smrti. Počet těch, kteří byli popraveni za "zločin lásky" není dodnes znám. Jen pro Horní Falc a Dolní Bavorsko je prokázáno 22 takových případů.

Výnosy o Polácích byly závazné pro zaměstnavatele a lokální úřady. NSDAP a členové strany propagovali rasistické postoje mezi německým obyvatelstvem. V souladu s tím se zacházelo s Poláky: jako s méněcennými lidmi, kteří byli poníženi na pouhou pracovní sílu. K jejich každodenním zkušenostem patřily ponížení, strach a hlad.

Akce u příležitosti 75. výročí "výnosů o Polácích"

12. března 2015 zorganizovalo Centrum pro digitální systémy (Center für Digitale Systeme, CeDiS) Svobodné univerzity Berlín (Freien Universität Berlin) a Centrum pro historický výzkum Berlín Polské akademie věd (CBH PAN Berlin) ve spolupráci s Berliner Geschichtswerkstatt e.V. a nadací Topographie des Terrors/ Dokumentationszentrum NS-Zwangsarbeit u příležitosti 75. výročí "výnosů o Polácích" veřenou akci.

Literatura a odkazy:

  • Czesław Łuczak, Polnische Arbeiter im nationalsozialistischen Deutschland während des Zweiten Weltkriegs, in: Ulrich Herbert (Hrsg.), Europa und der Reichseinsatz. Ausländische Zivilarbeiter, Kriegsgefangene und KZ-Häftlinge in Deutschland 1938-1945, Essen 1991
  • Thomas Muggenthaler, Verbrechen Liebe: Von polnischen Männern und deutschen Frauen – Hinrichtungen und Verfolgung in Niederbayern und der Oberpfalz während der NS-Zeit, Viechtach 2010
  • Kurt Schilde, „Sozialausgleichsabgabe“. Eine Sondersteuer für Polen, „Juden“ und „Ostarbeiter“ und die Karriere ihres Kommentators, in: Helmut Bräutigam, Doris Fürstenberg, Bernt Roder (Red.), Zwangsarbeit in Berlin 1938-1945. Hrsg. vom Arbeitskreis Berliner Regionalmuseen, Berlin 2003
  • http://www.zwangsarbeit-in-goettingen.de/texte/polenerlasse.htm
  • http://www.bundesarchiv.de/zwangsarbeit/
  • Audioukázka k výnosům o "ostarbeiterech"
  • Tematický film k přepadení Polska

Biografické údaje

Kazimierz B.

  • Narozen 1926 v obci Stęszew (Polsko)
  • Do 1939 základní škola v Poznani
  • 1939 útěk otce do generálního gouvernementu
  • 1941 nucené vyškolení v kovozpracujícím podniku v Poznani
  • 1942–1945 nucená práce v letecké továrně Henschel v Berlíně-Johannisthalu, poté v Berlíně-Schönefeldu
  • 1945 osvobození a návrat do Polska
  • Nový začátek v bývalém německém městě Sulechów
  • Svatba, narození dětí
  • Další vzdělávání a práce v socialistickém družstvu
  • Přestěhování do Olsztyna a kariérní růst
  • Od 1990 činnost ve „Spolku Poláků poškozených Třetí říší"

Janina Halina G.

  • Narozena 1926 v Lodži (Polsko)
  • Do 1939 navštěvuje základní školu a přijímací zkoušky na obchodní gymnázium
  • 1941 do 1943 pracuje jako nezletilá v Lodži
  • 1943-1945: zavlečení a práce ve zbrojním podniku AEG v Hennigsdorfu u Berlína
  • 1945 krátkodobé zatčení kvůli pomoci vězňům koncentračního tábora
  • Duben 1945: Osvobození a návrat domů
  • Studium a práce jako vedoucí obchodu
  • 1987 do 1993 činnost ve „Spolku Poláků poškozených Třetí říší"
  • 1995 návštěva Berlína a Hennigsdorfu
  • 2014 zemřela v Lodži

Karol S.

  • 1924 narozen u Osvětimi (Polsko)
  • Do 1939 základní škola a začátek vyučení na zahrandníka
  • Leden 1941 zavlečení na nucenou práci
  • Do 1945 práce jako zahradník v Reigesfeldu (dnes polská Bierawa) v Horním Slezsku
  • Březen 1945 osvobození a návrat do Osvětimi
  • Dokončování vzdělání
  • 1948 svatba, narození dětí
  • Práce jako učitel zemědělství, poté ve správních orgánech chemických závodů Osvětim
  • 1980 spoluzakladatel odborového hnutí „Solidarność“
  • Od 1984 v důchodu